Manželství je jako kolejnice. Vzdálenost kolejnic činí 143,5 cm.
V určitém okamžiku dějin někdo vystoupil a řekl: Po svatbě se ti dva lidé nesmějí změnit až do konce života. Půjdou jeden vedle druhého jako ty dvě kolejnice, poslušni tohoto přesného vzoru. I kdyby jeden z nich někdy potřeboval být o něco blíž nebo dál, je to proti pravidlům. Pravidla říkají: buďte rozumní, myslete na budoucnost, na děti. Už nikdy se nesmíte změnit, musíte být jako ty kolejnice: mají mezi sebou stejnou vzdálenost ve výchozí stanici, uprostřed cesty i v cílové stanici. Nedopusťte, aby se lásky změnila, ani aby vzrostla na začátku, ani aby se zmenšila uprostřed- je to velice nebezpečné.¨
Proto když pomine nadšení prvních let, udržujte stejnou vzdálenost, pevnost, funkčnost. Sloužíte k tomu, aby vlak přežití jel směrem k budoucnosti: děti budou šťastné jen v případě, že zůstaneme stejní jako vždy- vzdáleni jeden od druhého 143,5 cm. Nejste-li spokojeni s tím, co se nikdy nemění, myslete na ně. Na děti, které jste přivedli na svět, myslete na sousedy. Ukažte, že jste šťastní, že v neděli jíte pečeni, díváte se na televizi, pomáháte obci. Myslete na společnost: oblékejte se tak, aby všichni věděli, že mezi vámi nejsou žádné rozpory. Nerozhlížejte se kolem sebe, někdo se na vás může dívat, to je pokušení, mohlo by to znamenat rozvod, krizi, depresi.
Nikdy nezapomeňte: v určité chvíli byla tato pravidla stanovena a vy je musíte dodržovat. Kdo tato pravidla stanovil? Na tom nezáleží, takhle se nikdy neptejte, protože budou platit navždy, i kdybyste s nimi nesouhlasili.
Právě tak se láska ztrácí. Když jsme začali přesně určovat pravidla, jak se má láska projevovat.
