Ukradený potenciál - Claudio Depeyrac- úryvek z knihy

Už je to asi půl roku, co jsem přečetl tuto knihu a vzpomněl si na jeden úryvek. Napadl mě v souvislosti s masáží médií o vlnách uprchlíků a násilí v souvislosti s nimi. Může to "sedět", ale taky nemusí :-)

" Když se v médiích objeví nějaká velká kauza, jíž se přirozeně věnuje mnoho novinářů, mějme vždy v těchto situacích oči na stopkách, jelikož pro zločin panuje klidné bezvětří..... organizované skupiny (někdy řízené politicky) mají mnohem lepší podmínky pro konání svých aktivit."
Tedy využití odvrácení pozornosti :-)

Co dokázal pan Mercedes a stav o 170 km dále

Petr Švancara se rozloučil tam, kde začínal. S pomocí nadšenců dokázal něco úžasného. Ale o tom jsem už psal :-). Dnes jsem se dočetl, že už tři firmy se chtějí podílet buď na rekonstrukci stadionu Za Lužánkami nebo postavit nový stadion s kapacitou cca 30 000 . Je neuvěřitelné, že z projektu, kterému jistě ze začátku moc lidí nevěřilo (známe naši českou mentalitu, že? :-) ), se klube na svět projekt nového stadionu, možná i národního. Myslím, že v tohle Petr ani nedoufal. Ale je možné, že doufal a věřil :-). Dal do toho své srdce.
Město o nějakých 170 km dál. Ostrava. Tam se většinou fotbalové legendy neloučí. Tam je vyhazují. Málokterý fotbalista se zde loučil v dobrém. V éře současného a minulého vedení Baníku. Takže o přispění těchto legend asi nemůže být řeč. A že jich není málo. Kdyby se podobná akce, kterou uspořádal Petr Švancara v Brně, povedla i v Ostravě, o Bazaly by bylo určitě také postaráno. Věřím, že by se našly firmy, které by do rekonstrukce "šly". Asi nezbývá než počkat než Bazaly zarostou divokými keři a plevelem, pokud ovšem nebudou Bazaly rozparcelovány a postaveno na nich kdoví co. Třeba za tři nebo více let, až se bude loučit Milan Baroš a vedení Baníku bude jiné, bude chtít odehrát svůj poslední zápas na Bazalech. Jistě ho podpoří většina legend Baníku a zopakuje se situace, která nastala nyní v Brně.
Nezbývá než doufat, že se tak stane :-).

Loučící se Mercedes

V sobotu 27.6.2015 se loučil se svou profesionální kariérou Mercedes.Fotbalista Petr Švancara. Jako místo rozloučení si vybral stadion Za Lužánkami. Tam,kde prožil většinu kariéry. Fotbalista jaký se už v této době nerodí. Šoumen, bavič, člověk,který hrál srdcem.Asi i proto se s ním přišlo rozloučit na 35 tisíc fanoušků.
S pomocí mnoha lidí upravil zchátralý stadion,kde místo fotbalové plochy byla divoká louka plná náletů,plevele. Společně dokázali udělat z louky opět hřiště.
Pro spoustu lidí jedinečný zážitek.Zúčastnili se fotbalové legendy,borci s NHL a další lidé.V neposlední řadě i Petrův syn.
Ukázal to,co spousta chlapů nedokáže. Vypustit své emoce a dojetí.Plakal několikrát během zápasu a nestyděl se za to. Nehrál si na žádného tvrďáka, jak se to dne "nosí"( chlapi přece nebrečí). O to je tenhle příběh krásnější a vnáší do něj nádherné světlo.
Rozlučka se povedla.Při takové spoustě lidí se nějakým problémům nejde vyhnout.
A zde nastupují služebníci systému. Vytáhnou a nafouknou informace, aby opět vyvolali temno.
Nebudu rozepisovat co by kdyby.Nic se v podstatě nestalo.Udělat kaňku za krásným příběhem.Ale jsem přesvědčený, že se to těmto služebníkům nepovedlo. Není třeba věřit všemu,co napíšou. Taky je možné a pravděpobobné, že na té akci vůbec nebyli. Tak se děje v mnoha případech, kdy se píše nějaká reportáž, od stolu přes telefon,informace jedna paní povídala.
Závěr je,že lidi snad měli krásný zážitek,pan Mercedes také a akce se povedla.Smutné je, že takoví fotbalisté, jako je Petr Švancara, Pavel Horváth a další šoumeni už na hracích plochách nenajdete, už se ani nerodí.
Hodně štěstí v dalším životě pane Mercedes :-)

Svět není takový, jaký se zdá být

http://www.pronaladu.cz/svet-neni-takovy-jaky-se-zda-byt/

Takový úhel pohledu :-)

Dva andělé putovali po světě a zastavili se na nocleh v domě bohaté rodiny. Rodina nebyla pohostinná a nenabídla andělům ani nocleh v domě. Místo toho je na noc uložili do studeného sklepa. Když si rozestýlali lože, starší z andělů si všiml díry ve zdi a opravil ji.

Následující noci přišli na nocleh do domu velmi chudého člověka a jeho ženy. Tito lidé byli velmi pohostinní, rozdělili se s anděli o tu trochu jídla, co měli, a nabídli jim svá vlastní lůžka, aby si dobře odpočinuli. Když se ráno probudili, uviděli andělé, že hospodář a jeho žena žalostně pláčou. Jejich jediná kráva, jejíž mléko poskytovalo skrovný příjem chudé rodině, ležela ve chlévě mrtvá.

Mladší z andělů se zeptal staršího: Jak jsi to mohl dopustit? Ten první muž měl všechno, a ty jsi mu ještě pomohl. Druhá rodina měla tak málo a přesto se s námi o vše ochotně rozdělila. A ty jsi připustil, aby jim umřela jediná kráva! Proč?

—    Věci nejsou, jak se zdají, odpověděl starší anděl. Když jsme byli v tom sklepě, uviděl jsem dírou ve zdi zlatý poklad. Hospodář byl zlý a hrubý člověk. Opravil jsem stěnu tak, že poklad nikdy nenajdou. A když jsme následující noc spali v postelích, přišel si anděl smrti pro hospodářovu ženu. Dal jsem mu tedy raději krávu.

Mnohé věci v životě nejsou takové, jakými se zdají být. Nikdy nevíme všechno. Jisti si můžeme být jen jedním: naše skutky se nám vrátí. V událostech, v jednání jiných lidí, v podobě náhody nebo zvláštních shod.

Ten, co pozoruje mraky

Ten,co pozoruje mraky

Sedí na kopci. Nejvyšším v okolí. Nebe bez mraků je krásné, ale nebe s plujícímí mraky je úžasné. Nikdy dříve to takto nevnímal.Prozřel až poté, co se prokousal hořkou životní situací.

Teď sedí a pozoruje mraky. Indiánské jméno by bylo Ten, co pozoruje mraky. Příroda na nebi vytváří pomocí mraků a paprsků slunce úchvatné malby, na které se nemůže vynadívat. Oči zasněné, zírají do dáli, možná až někam za ty nádherné mraky. Přemýšlí o tom, kde je vlastně jeho domov. Zda tady na zemi nebo někde „jinde“. Ve chvílích smutku je přesvědčený, že sem nepatří , ale že patří tam. Tady, že je ve vypůjčené lidské schránce. Vybral si to sám. Přišel na Zem s nějakým úkolem, který si vybral,ale na který si samozřejmě nemůže vzpomenout. Snaží se na něj přijít, ale stále se to nedaří. Být trpělivý. Čeká , že najde odpověď v mracích. Každý den sleduje tu nádheru. V jeden den při jízdě, se podívá na nebe. Nic krásnějšího na nebi zatím neviděl. Daleko, v mlhavém oparu, vidí hory a těsně nad nimi visí mraky úžasného tvaru, který neumí popsat. Místo radosti v srdci se dostavuje smutek a deprese. Opět ta myšlenka: nepatří sem. Chce tam. Do mraků, za mraky a ještě dál. Deprese, že se nic v životě nedaří neodbytně nabývá na intenzitě. Přeje si mluvit s anděli. Mluví na ně,ale on jejich odpovědi neslyší. Otázka jako obrovský bilboard. Co má dělat? Odpověď nepřichází, jen někde uvnitř něj se ozývá jeho ego a lebedí si, jak je neúspěšný a jaký velký je snílek. Trpělivě čeká a s úžasem v očích a hřejivým pocitem u srdce pozoruje mraky. Myšlenka na to indiánské jméno se mu začíná zamlouvat.

„Ten, co pozoruje mraky „

Andělský deník: Osvoboďte se od závislosti ve vztazích

Andělský deník: Osvoboďte se od závislosti ve vztazích: "Jsem skutečně nezávislá - pokud s někým žiju," řekla mi jedna policistka, která žila s několika citově narušenými muži. &quo...

Bojovník světla

Bojovník světla nikdy nezapomíná na vděčnost.
V boji mu pomáhali andělé,nebeské síly uvedly vše do pořádku a umožnily mu,aby ze sebe vydal vše.
Proto při západu slunce poklekne a děkuje Ochrannému plášti kolem sebe.
Jeho druhové říkají:"Ten má ale štěstí!".On však ví,že "štěstí" znamená umět se rozhlédnout a vidět,
kde jsou jeho přátelé: neboť skrze jejich slova se andělé nechali slyšet.


Úryvek z knihy Záhir (Paulo Coelho)

Jak asi vypadá bojovník světla....má brnění a meč..... nebo jen používá sílu slova??

Název blogu

Nějakou dobu jsem přemýšlel, jak pojmenovat a zda vůbec založit blog.Nejsem žádný extrovert,takže myšlenka na blog byla uložena někde uvnitř mě delší dobu.Název se mi jednoho dne objevil sám. Mezi dvěma světy.A to tak,že jsem postupně hledal a nalézal informace o tom,co mě zajímá,ale co mi bylo dlouhé roky skryto.Dostal jsem brýle,něco jako růžové :-),abych neviděl to,co jsem vidět měl nebo mohl.A proto mi později přišla myšlenka na tento název.
Proč mezi dvěma světy?
Když jsem odložil ty brýle,lépe řečeno,ony mi spadly :-), čtením a hledáním jsem našel dva světy.Ono jich je možná ještě více,nějaké ty paralelní atd.Jeden svět je ten,ve kterém jsem žil celý život a druhý je ten,který jsem objevil docela nedávno.A to svět,který se asi dá popsat několika způsoby.Může to být svět,který si tvoříme my sami uvnitř sebe.Může to být svět,který neřídí žádný systém(chcete-li Matrix),a může to být svět,který popisuje Robert Kiyosaki jako kvadrant.
Takto přišla myšlenka na Mezi dvěma světy.

Ponaučení

Honba za snadným výdělkem na internetu.
Mé předposlední ponaučení v honbě za penízem byla nabídka na rychlém zbohatnutí na burze.Dotyčný mi posílal nabídky na uzavření obchody té které komodity a ve kterou hodinu uzavřít, a jako odměna bylo dělení 60:40 při dosažení zisku 100 t. kč. Po krátkém čase jsem narazil na internetu na článek o tom,že pán toho jména v podstatě neexistuje a jeho fotografie jsou staženy z nějakého fotoserveru.Bylo by mi to jedno,hlavně kdyby to "sypalo".Jenže ono to nesypalo.Úspěšnost tipů nabídek se pohybovala zhruba kolem 30%,takže po počátečním nováčkovském štěstí jsem se propadl do ztráty.A když jsem se dostal na polovinu mého vkladu,usoudil jsem,že je čas zachránit aspoň tento zbytek.Měl jsem obavu,že mi můj zbytek vkladu nebude provozovatel chtít vrátit,ale bylo to v pohodě.Peníze byly do tří dnů na účtu.Přemýšlel jsem,proč dotyčný pán tohle dělal.Napadlo mě jediné: dostával odměnu za každou ovečku,která se zaregistrovala.
Myslíte,že jsem se na pána zlobil a byl na něj naštvaný?Ne,nezlobil ani jsem nebyl naštvaný.Možná chvilku zklamaný.Já sám jsem se rozhodl vstoupit,se zavřenýma očima a vidinou snadného zisku.Jo,ještě přede dvěma lety bych byl rozlícený,nadával bych,jaká je to nespravedlnost a hledal chybu někde jinde než u sebe.A já to nebral ani jako chybu,ale jako ponaučení.A to pro obchodování na burze zní: obchodovat na burze bez jakýchkoliv znalostí a dlouhého tréninku na demo účtu je nesmysl.Prostudováním nějakých ebooků od traderů téměř nic nezískáte.A jak říká pan Jiří Mazur,který se tomuto obchodování věnoval a nyní pořádá pro zájemce odborný online kurz,na burze uspěje asi jen 10% lidí,zbylých 90% živí těch 10.A tohle mu věřím.

Kryon-Vibrace Tvého těla