Láska pod stůl zapadá??

Poslouchám píseň mé oblíbené kapely.

Některé písničky rezonují, aniž bych tušil proč. A nemusím se ztotožnit s textem. Poslední dobou poslouchám jen to, čemu rozumím, tedy české kapely. Části textů, riffy kytar, bicí, rytmus (s malým r :-D), něco zanechá stopu. Stejně jako článek, který si přečtu. Nebo lidi, kteří píší úžasné články a já je velmi rád sdílím.Píší o životě, svých prožitcích a zanechají stopu. Ani o tom třeba neví.

A dnes souhra okolností: hraje ta píseň, čtu při tom skvělý článek, a najednou z té písně vystoupí část textu, vyňatá z kontextu.

Ta část textu zní: „.... pod stůl už láska zapadá... nad ránem zas mě napadá nechat zlomit klíč.....“

každý si text vysvětlí po svém. Mě napadá, jestli opravdu v dnešní době opravdu láska pod stůl zapadá. Doba „vyžaduje“ tvrdost, povrchnost, atd.....Mainstream do nás hustí násilí, zvrhlost.... A pak děkujete lidem, kteří na svých blozích píší své články, a píší je i přes to, že si je přečtou řádově desítky, možná stovky lidí. Takové malé ostrůvky dobra a lásky. Pohladí na duši. A právě díky těmto lidem láska pod stůl nezapadá a je možné, že někdy se klíč zlomí, ale dá se nahradit.

Nejsou to jen ty články, jsou to i ti lidé osobně, nebo situace, které každý bere jako samozřejmost.

Třeba si pochovat mimčo..... i pro chlapa :-). A může k tomu někde z dálky hrát i jazz.